Tisovnice leží nad levým břehem potoka Brzina, jihozápadně od Sedlčan, poblíž Svatého Jana a Bražné. Ke vsi patří i dvě samoty u potoka Brziny Na Stráni a U Smrčí.
   Ves dostala své jméno nejspíše od tisových stromů, které kdysi tvořily celé lesy. Ve starých spisech se uvádí název Tisomnice.
   Od nepaměti bývala Tisovnice majetkem milevského kláštera, stejně jako celá řada dalších vesnic a statků v tomto kraji. Toto rozsáhlé klášterní panství bylo od r. 1420 v moci husitů, ale po jejich porážce u Lipan r. 1434 vrátil je císař Zikmund klášteru, ponechav si mnohé vsi, jež pak dával svým přívržencům do zástavy za jistý plat. Takovým způsobem dostal Tisovnici r. 1460 Zdeněk ze Šternberka. Deset let nato měl ji v zástavě od krále Jiřího Jenec z Janovic na Chlumci, který ji podstoupil r. 1479 Bohuslavovi ze Švamberka na Zvíkově. Ke zvíkovskému statku patřila do r. 1576, kdy ji koupil Jan Černín z Chudenic na Nedrahovicích, později dostala se ke Skoupému. Když pak Jakub Krčín z Jelčan (a Sedlčan) koupil r. 1596 Skoupý, připojil Tisovnici i Skoupí k Obděnicům. Po Krčínově smrti r. 1604 byl statek rozdělen mezi jeho dcery. V letech 1606 – 1615 byl majitelem Tisovnice i Skoupého Zikmund Hložek ze Žampachu. Protože se zúčastnil vzpoury českých pánů proti králi Ferdinandovi, byl odsouzen ke ztrátě dvou třetin všeho jmění. Tisovnice, Skoupý a ostatní vsi byly Hložkovi zabaveny a 26. března 1623 prodány Polyxeně z Lobkovic, roz. z Pernštejna. Od té doby patřily již stále k panství chlumeckému.
Ve 14. století a ještě v letech 1470 – 1595 často se též připomíná Tisomnička, která stávala někde poblíž Tisovnice a sdílela s ní všechny své osudy. Od 17. století není už nikde o Tisomničce zmínky.