Obec je rozložena mezi potoky Brzina a Selný, přibližně západně až jihozápadně od Sedlčan, poblíž Svatého Jana.
   Jméno Bražná snad značí místo, kde doudlebští strážci vařili si jakési pivo, zvané “braga”.
   Poprvé se obec připomíná v první polovině 14. století jako majetek Elišky Přemyslovny, manželky krále Jana Lucemburského. Když pak královna postoupila své dědictví – Krásnou Horu (tehdy zde byly zlaté doly) – v dědičný nájem knížatům a měšťanům krásnohorským, zapsala jim také Bražnou (Brazen). Král Jan, po její smrti, toto potvrdil listinou, vydanou v Praze 11. ledna 1341. Roku 1351 císař Karel IV. doložil: “… Mimo to zvláštní milost udělujeme, aby Krásnohorští i držitelé dvoru Bražné nebyli povoláni ani k župnímu, ani k žádnému jinému soudu, leč jen před přísežným soudcem krásnohorským byli povinni se odpovídati.” Tato veliká práva obnovili Václav IV., Jiří Poděbradský a další.
   Od roku 1576 patřila Bražná spolu s Krásnou Horou k Chlumci a to až do zrušení roboty. Ve všech listinách se mluví o dvoře a nikoli vsi Bražné. Pravděpodobně tu zprvu býval veliký dvůr, k němuž patřily pole, luka a rozsáhlé lesy a při dvoře stála i obydlí pro dvorské robotníky a čeleď. Býval tu ovčín a pivovar, připomínající se již v 15. století. Dvůr nejspíše zanikl ve 2. polovině 18. století, kdy bylo panství chlumecké nesmírně zadluženo a některé dvory musely být rozprodány.